Zde najdeš něco málo o mně
Vzdělání
Moje akademická cesta světem informatiky a technologií.
Rozcestí: Volba chemie vs. elektrotechnika (Před rokem 2018)
Od základní školy mě velmi bavila matematika a chemie, což mě postavilo před těžké rozhodování, kterou střední školu zvolit. Můj děda mi tehdy dal zásadní radu: podat si přihlášku na obě školy, a pokud mě vezmou na obě, vybrat si tu náročnější. Podal jsem si tedy přihlášky na Střední školu chemickou akademika Heyrovského v Ostravě a na dvě elektrotechnické školy v Havířově. Když dorazily výsledky přijímacího řízení, na elektrotechnice jsem skončil na 13. místě z 30 přijímaných studentů. Na chemické škole jsem se umístil na 57. místě ze 60 – od čáry neúspěchu mě dělilo jen pár desetin bodu, takže jsem se dostal jen tak tak. Vybral jsem si chemii s vědomím, že pokročilé chemické laboratoře a pokusy si doma sám nezařídím, což z ní dělalo jedinečnou příležitost ke vzdělávání. Tím začal můj příběh na chemické střední škole.
Střední škola: Chemie, laboratoře a covidová výzva (2018 - 2022)
Hned v prvním ročníku na střední škole jsem zjistil, že většina spolužáků má mnohem pokročilejší základy chemie než já, a byl jsem poměrně pozadu, přičemž největší obtíží pro mě byla organická chemie. Postupně jsem během let zjišťoval, že laboratoře mě sice baví, ale chemie jako celek není úplně to, co mě dlouhodobě naplňuje. Významný dopad na mé studium měla pandemie Covid-19, která zcela rozbila běžnou rutinu; online výuka většinou znamenala ráno se jen připojit k systému a jít buď dál spát, nebo hrát hry s kamarády. Školu jsem však úspěšně dokončil a získal maturitu. Rozhodl jsem se pokračovat na vysokou školu – hlavním důvodem kromě titulu bylo to, že mě akademické prostředí donutí naučit se komplexní věci, ke kterým bych doma sám nenašel dostatek vnitřní motivace. Podal jsem přihlášky na VUT v Brně (obor Informační technologie) a na VŠB v Ostravě (obor Informatika). Na VUT mě kvůli systému srovnávacích testů nepřijali, a přestože mě později kontaktovali ohledně účasti v dalším kole, rozhodl jsem se nastoupit na VŠB.
Bakalářské studium: Informatika na VŠB-FEI a projekt Kelvin (2022 - 2025)
Nastoupil jsem na Fakultě elektrotechniky a informatiky (FEI) na VŠB v Ostravě ke studiu oboru Informatika. Své tříleté bakalářské studium jsem úspěšně zakončil obhajobou bakalářské práce na téma „Reaktivní Frontend pro elearningový systém“. V rámci této práce jsem se podílel na rozvoji školního informačního systému Kelvin. Pokrok byl v průběhu semestrů občas zpomalen specifickou povahou schvalovacích procesů v rámci akademického open-source projektu, kde se na revize odevzdané práce čekalo i několik týdnů. I přes tyto časové komplikace jsem bakalářskou práci úspěšně obhájil, prošel státní závěrečnou zkouškou a získal titul bakalář.
Magisterské studium: Počítačová grafika a akademické výzvy (2025 - Současnost)
Magisterské studium na VŠB pro mě bylo logickým krokem – věděl jsem, že mi další dva roky studia rozšíří obzory a umožní mi získat inženýrský titul. Zvolil jsem si obor Informatika, který přímo navazuje na bakalářský program, a jako své užší zaměření jsem si vybral Digitální zpracování obrazu a počítačovou grafiku. S masivním nástupem moderních AI nástrojů do výuky však studium získalo novou dynamiku; AI sice mnoho akademických úkolů zjednodušuje, ale zároveň je kvůli ní těžší udržet si motivaci řešit složité problémy zcela samostatně a pronikat do nich hluboko pod povrch. První rok studia jsem úspěšně zvládl a zakončil ho Semestrálním projektem na téma „Klasifikace Astronomických fotografií“. Navrhl jsem v něm systém, který analyzuje surové snímky z nočního pozorování a na základě statistického vyhodnocení a normálního rozdělení dat je třídí, čímž pomáhá eliminovat nekvalitní snímky znehodnocené mraky, mlhou či atmosférickými vlivy.
Diplomová práce: Pokročilé zpracování dat v astrofotografii (Současnost - Budoucnost)
Na výsledky svého semestrálního projektu bezprostředně navazuji v rámci přípravy své magisterské Diplomové práce. Celý klasifikační systém plánuji posunout na vyšší úroveň integrací pokročilých metod rozpoznávání obrazu, které budou snímky noční oblohy třídit zcela autonomně. Výsledný akademický projekt propojí teoretické znalosti z oblasti počítačové grafiky s uživatelsky definovanými kvalitativními kritérii pro čistotu dat. Cílem je úspěšné dokončení inženýrského studia a vytvoření přínosné práce, která najde uplatnění při reálném zpracování astronomických dat.
Programování
Jak jsem se dostal k programování, moje oblíbené technologie a milníky.
První jiskra: Drag-and-Drop rozvržení (2016)
Moje úplně první zkušenost s webovým vývojem začala ještě před nástupem na střední školu. Tehdy jsem začal experimentovat s jednoduchým webovým designem a strukturou stránek, přičemž jsem zkoušel klikat v drag-and-drop nástroji WYSIWYG Web Builder, abych vůbec dostal do ruky cit pro to, jak se jednotlivé prvky na obrazovce skládají k sobě.
Tajný programátor: Středoškolské laboratoře a samostudium (2018 - 2022)
Hned v prváku na chemické škole jsem zjistil, že většina spolužáků má mnohem pokročilejší základy než já a s chemií (hlavně s tou organickou) jsem docela bojoval. Postupně jsem zjišťoval, že laboratoře jsou sice fajn, ale chemie jako taková mě úplně nenaplňuje. Zlom přišel s pandemií Covid-19, která úplně rozbila běžnou rutinu – výuka se přesunula do online prostoru, což většinou znamenalo ráno se jen připojit a jít buď dál spát, nebo hrát hry s kamarády. Já jsem ale tento čas doma využil k tomu, že jsem se začal intenzivně a tvrdohlavě učit programovat. Mezi lety 2018 a 2020 jsem se zaměřil na tvorbu svých prvních osobních webů a v letech 2020 až 2022 se mi podařilo úspěšně upevnit své programátorské základy. Střední školu jsem sice úspěšně odmaturoval, ale věděl jsem, že chci jít dál cestou IT.
Rozšiřování ekosystému: DiscordJS a SvelteKit (2022)
Tento rok byl pro můj technologický stack klíčový, protože jsem se posunul od úplných základních stavebních bloků k modernímu javascriptovému ekosystému. Výrazně jsem rozšířil své obzory, když jsem kompletně pronikl do **SvelteKit** a začal vyvíjet vlastní automatizační boty pomocí **DiscordJS**.
Akademický hluboký ponor: Bakalářské studium Informatiky (2022 - 2025)
Abych se donutil studovat i komplexnější témata, ke kterým bych sám doma nenašel dostatek vnitřní motivace, rozhodl jsem se pro vysokou školu. Podal jsem si přihlášku na IT na VUT v Brně a na Informatiku na VŠB v Ostravě. Na VUT mě kvůli srovnávacím testům nevzali, a přestože mě později zvali do dalšího kola, zvolil jsem VŠB - FEI. Studium jsem zakončil bakalářskou prací na téma *„Reaktivní Frontend pro elearningový systém“*, kde bylo mým cílem přepsat open-source školní systém **Kelvin** do reaktivního frontendu. Konkrétně šlo o přepis komponent z legacy Svelte 3 do **Vue 3**. I když byl vývoj kvůli open-source povaze projektu pomalý – po vytvoření Pull Requestu jsem často čekal týden až dva na code review, než jsem mohl pokračovat dál – práci jsem úspěšně obhájil, složil státnice a získal titul bakalář.
Profesní skok: Stáž v Profiq a CI/CD pipeline (2025)
Hned po státnicích na bakaláři jsem udělal svůj první velký krok do praxe a nastoupil jako stážista do firmy **Profiq.com**. Toto firemní prostředí mě obrovsky posunulo dopředu jak technicky, tak v oblasti týmové spolupráce. Získal jsem praktické zkušenosti s **React.JS** a **Google Firebase**, naučil se fungovat v agilním týmu za použití Slacku a GitLabu, a hlavně jsem se poprvé setkal s produkčním **CI/CD deployem**. Tento automatizovaný přístup se mi zalíbil natolik, že ho od té doby aplikuji na GitHubu u všech svých osobních projektů.
Cesta za vysokým výkonem: Magisterské studium, Rust a Tauri (2025 - Současnost)
Pokračování na magisterském studiu Informatiky na VŠB pro mě bylo logickým krokem, přičemž jsem si jako zaměření vybral **Digitální zpracování obrazu a počítačovou grafiku**. Musím přiznat, že s masivním nástupem AI nástrojů začalo být studium trochu nudné, protože AI všechno až moc zjednodušuje a člověk pak ztrácí motivaci věci louskat sám a jít do hloubky. Abych si udržel ostrou mysl a posunul své technické hranice, naučil jsem se programovat v jazyce **Rust**. Kombinací Rustu se SvelteKitem v rámci frameworku **Tauri** jsem objevil možnost, jak vytvářet neuvěřitelně lehké a extrémně rychlé desktopové i mobilní aplikace.
Spojení kódu s hvězdami: Projekt astronomické klasifikace (2025 - 2026)
Na konci prvního ročníku navazujícího studia jsem propojil své programátorské dovednosti se svou velkou vášní pro astrofotografii v rámci Semestrálního projektu: vytvořil jsem aplikaci pro **Klasifikaci astronomických fotografií**. Software automaticky načítá raw snímky z teleskopu, analyzuje je a na základě matematických metrik a normálního rozdělení jim uděluje body od 1 (nejlepší, nejblíže ke statistickému středu) do 0 (špatná data). Díky tomu dokáže aplikace automaticky vyfiltrovat snímky zničené mrakem, mlhou nebo rozmazanými hvězdami, i když samotný algoritmus vyžadoval hodně ručního ladění konstant pro konkrétní teleskop, kameru a dataset.
Open-Source vize: Deep Learning a hluboký vesmír (Současnost - Budoucnost)
Na svůj semestrální projekt momentálně navazuji ve své **Diplomové práci**, kde chci celý systém posunout na úplně novou úroveň. Trénuji **konvoluční neuronovou síť (CNN)**, která bude snímky klasifikovat zcela automaticky a sama rozpozná „dobrý“ a „špatný“ záběr. Výsledný systém propojí neuronovou siť s uživatelsky nastavitelnými metrikami, takže si astrofotografové budou moci určit přesné hranice pro přijetí snímků do finálního zpracování (např. FWHM < 2.8 && star_count > 1000). Celý projekt plánuji vydat jako open-source na svém GitHubu, aby ho mohl volně využívat jak já, tak kdokoliv další z astronomické komunity.
Astrofotografie
Focení vesmíru: moje dobrodružství při zachycování hlubokého vesmíru.
Mobilní jiskra: Objevování noční oblohy (Červen 2023)
Moje cesta do hlubin vesmíru začala víceméně nečekaně, když jsem si v červnu 2023 pořídil nový telefon Google Pixel 7a. Výhodou telefonů řady Pixel je, že běžnou verzi Androidu doplňuje i oficiální aplikace Google Fotoaparát disponující specializovaným astrofotografickým módem. Fascinován touto funkcí jsem začal ze své zahrady zkoušet fotit noční oblohu na dlouhé expozice, abych zjistil, jaké skryté detaily dokáže mobilní senzor zachytit. Přibližně ve stejné době jsem se pokusil posunout své limity pomocí staré rodinné kamery, která nabízela obrovský 60násobný optický zoom (až 80násobný digitální). Pokusil jsem se s ní vyfotit Měsíc a aspoň trochu zachytit Saturn, ale výsledky byly poměrně slabé, což ve mně pouze probudilo touhu po skutečném astronomickém vybavení.
První skutečná optika: Teleskop k 20. narozeninám (Konec roku 2023)
Rodiče si postupně všimli mé rostoucí fascinace vesmírem a hvězdnou oblohou, a proto mě k mým 20. narozeninám překvapili koupí mého úplně prvního teleskopu – Celestron Astromaster 130EQ. Vyzbrojen skutečnou optikou jsem začal trávit noci pozorováním oblohy, vyhledáváním Měsíce, planet a všeho, co se mi na obloze podařilo najít. Protože jsem chtěl vizuální zážitky také zdokumentovat, brzy jsem své možnosti rozšířil nákupem dedikované planetární kamery ZWO ASI678MC a začal zkoušet skutečné fotografování. S touto novou sestavou se mi podařilo úspěšně vyfotit Jupiter a pořídit detailní snímky Měsíce.
Vstup do hlubokého vesmíru: Montáž Star Adventurer (2024)
Následující rok znamenal obrovský posun v mém přístupu, protože jsem přešel od pozorování planet k objektům hlubokého vesmíru (DSO). Pořídil jsem si svoji první motorizovanou rovníkovou montáž SkyWatcher Star Adventurer GTI, která mi konečně umožnila fotit dlouhé expozice nezbytné pro zachycení slabých a vzdálených objektů. Rychle jsem si uvědomil, že focení vzdálených mlhovin a galaxií mě fascinuje mnohem více než planety. Abych si vybudoval specializovaný DSO setup, postupně jsem kompletně obměnil výbavu: koupil jsem chlazenou astrofotografickou kameru ZWO ASI585MC Pro pro eliminaci tepelného šumu a starý teleskop nahradil prémiovým refraktorem William Optics RedCat 51 s naváděcím dalekohledem. S touto pokročilou sestavou jsem úspěšně vyfotit své první mlhoviny, galaxie a další objekty.
Technická optimalizace a mistrovství ve zpracování: Budování vzdáleného setupu (2025)
Jak moje vášeň rostla, rok 2025 se stal rokem těžké technické optimalizace mého DSO setupu. Výrazně jsem vylepšil přesnost navádění pořízením nové high-end montáže Proxisky Ragdoll 17 Pro a celý proces automatizoval přidáním elektronického ostření (Gemini Astro EAF) společně s dedikovaným mini PC, které celou sestavu v noci spolehlivě řídí. Ruku v ruce s hardwarem prošlo masivním vývojem i samotné softwarové zpracování dat. Začínal jsem se skládáním a úpravami v kombinaci programů Deep Sky Stacker a Siril, později jsem přešel na kombinaci Deep Sky Stacker a PixInsight, až jsem nakonec celý proces skládání a editace kompletně přesunul do PixInsightu, abych dosáhl špičkových výsledků.
Rozšiřování obzorů: 10palcový planetární upgrade (Červen 2026)
V červnu 2026 jsem se rozhodl vrátit ke svým kořenům v podobě focení planet a Měsíce a pořídil jsem si masivní hardwarový upgrade. Nově jsem si koupil výkonný planetární teleskop Skywatcher Flextube 10'' GoTo. Tento obrovský teleskop mi umožňuje precizně sledovat a pořizovat vysoce detailní snímky planet a měsíčního povrchu, což vytváří dokonalou rovnováhu k mému širokoúhlému setupu pro focení hlubokého vesmíru.